GLOBE je životní styl

„Každý den jsme mohli chodit na školní střechu. Nikdo jiný tam nesměl“, vypráví o začátcích v programu GLOBE Josef Brůna. Dnes pracuje v Akademii věd a je členem Vědecké rady GLOBE. Setkat se s ním můžete na odborných seminářích nebo na GLOBE Games.

GLOBE je životní styl

V GLOBE jsi začínal na škole jako žák. Jak na to vzpomínáš?

Začalo to už někdy v roce 1996 nebo 1997 na ZŠ Chaplinovo náměstí, Barrandov. Bylo to super, hlavně díky skvělé paní učitelce Lence Dneboské, která nám GLOBE představila. Tou dobou to byla asi jediná přírodovědná aktivita na celé škole a navíc měla své výhody. Každý den jsme třeba mohli chodit na střechu měřit meteorologii. Nikdo jiný přitom na střechu školy nesměl. :-)

Co tě na GLOBE jako žáka nejvíce bavilo?

Nejvíc mě bavila biometrie a svým způsobem jsem u ní nakonec skončil. V té době byl GLOBE neskutečně pokrokový. Počítal s tím, že budeme naměřená data posílat přes internet do databáze, kterou spravovala NASA. Internet byl přitom jen na několika počítačích na škole, které nebyly určeny pro výuku. Nejvíc si mě však program získal tím, že dával hlubší smysl našim jednoduchým pravidelným měřením. A představa, jak se podle podobných dat klasifikují ekosystémy ze satelitních snímků po celém světě, mě zaujala.

Letos ses stál oficiálním členem Vědecké rady GLOBE. Čím se tedy odborně zabýváš dnes?

Předně chci moc poděkovat za zařazení do Vědecké rady. Momentálně pracuji v Botanickém ústavu AV ČR v oddělení GIS a dálkového průzkumu Země, což má ke GLOBU překvapivě blízko. Jsem zapojen v několika projektech – od modelování šumavských horských smrkových lesů, přes šíření rostlin v opuštěné krajině až po monitoring invazních druhů pomocí bezpilotního letadla, na který se nám podařilo získat grant teprve nedávno. Kromě práce za počítačem trávím mnoho času „v terénu“ sběrem pozemních dat, měřením stromů, prací s přesnou GPS a podobně. Od měření v GLOBU se to vlastně moc neliší, jen území i počty stromů jsou větší.

V čem může být podle Tebe zkoumání vegetačního pokryvu pro učitele a žáky zajímavé?

Vegetační pokryv je překvapivě dynamická součást krajiny, zvlášť té naší. Tam kde dřív byly louky a pastviny, je dnes les, tam kde byl les, je dnes třeba paseka, polom, nový les. To se dá vypozorovat i během jedné návštěvy, třeba hledáním mohutných rozvětvených stromů, které dříve rostly v otevřené krajině. Opakovanými návštěvami spolu třeba s focením jde sledovat i pomalé změny.  Ve škole ideálně třeba předáváním fotek mezi ročníky.

Lze k tomu využít satelitní snímky?

Ano, ale nemusí být hned satelitní. Výborné jsou staré letecké snímky, ze kterých se dají mnohé změny zjistit. Ideálním zdrojem je třeba web: kontaminace.cenia.cz, kde jsou vystaveny letecké snímky z 50. let 20. století a lze je snadno prolínat se současnými, čímž jsou změny hned viditelné. Tato data využíváme i v Botanickém ústavu. Podobně lze použít třeba stará ortofota na mapy.cz.

Jakmile na snímku objevíte nějakou zajímavou změnu, můžete se hned jít podívat do terénu – třeba jestli najdete stopy původní krajiny, nebo některé ze stromů co tam původně rostly.

Můžeš poodkrýt něco z toho, co předvedeš účastníkům semináře 13. 10. v pražských Průhonicích?

Určitě představím náš projekt monitoringu invazních rostlin pomocí bezpilotního letadla, do kterého se mohou školy i zapojit. Krom vědy bude šance navštívit i prostory Průhonického zámku, kde bude probíhat vnitřní část programu a Průhonický park, kde bude terénní část. Tento unikát krajinářského zahradnictví se nedávno dostal i na seznam památek UNESCO. V případě zájmu můžeme zajistit i krátkou komentovanou prohlídku.

Jednou jsi prohlásil, že GLOBE je životní styl. Jak jsi to myslel? A řekl bys to i dnes?

Toho se stále držím. GLOBE nejsou jen měření, aktivity, data, ale jsou to i přátelé, bádání, objevování a vůbec všímavý přístupu ke svému okolí. A to už není program, nebo výuka, to je životní styl. Zvlášť patrné je to na GLOBE Games, kde jsem to poprvé vyslovil.

Co děláš svém volném čase, když zrovna neděláš vědu nebo GLOBE?

Fotím, chodím do přírody, cestuji, ideálně všechno najednou. Výsledky jsou třeba ZDE (https://500px.com/josefbruna)

Co bys GLOBU popřál k jeho 20 narozeninám?

Na GLOBE si nejvíce cením, že setrval tak dlouho a stále je přitažlivý a má co nabídnout. Je to výsledek dlouhodobé práce skvělého týmu Terezaček a Terezáků, kterým patří uznání a obrovské díky. Jsem rád, že jsem díky Projektu 3V – Vědě a výzkumu vstříc mohl být součástí tohoto obdivuhodného pracovního prostředí. Přál bych mu, aby i nadále dokázal lákat mladé lidi ke zkoumání a objevování a aby v jeho týmu byli stále super lidi a tvůrčí prostředí.

Připravil Jan Blažek

Vloženo Od
Tags: Lidé


Sledujte novinky a odebírejte newsletter!

Pozvánky na semináře, rozhovory se zajímavými osobnostmi nebo čerstvé badatelské aktivity. Přihlaste se k odběru zpravodaje GLOBE a bádejte s námi!