Hlína není špína!

Rok 2015 byl vyhlášen Mezinárodním rokem půdy. Proč tomu tak je?

Těch důvodů a akcí, které kolem toho vznikly, je spousta a lze je snadno najít na webu (například zde nebo zde, pozn.red.). Podstatné ale je, že tato iniciativa není tolik zaměřena na veřejnost odbornou, tj. na pedology, ale na veřejnost laickou. Hlavní cíl je, aby si lidé uvědomili, že tady půda vůbec je, a že to není jen něco, po čem šlapeme, ale že půdu skutečně potřebujeme. Bez půdy bychom tu totiž asi nebyli.

Čím si vysvětlujete, že je půda tak přehlížená?

Pro laika je půda něco špinavého. Existuje jedno pedologické heslo, které zní „Hlína není špína“. I v angličtině se říká „Soil is not Dirt“. Leckdo ji tak ale vidí. Neláká už tím, že první, co s ní člověk zažije, je, že se hodně zašpiní. Zkrátka půda je něco samozřejmého. To, že v ní rostou rostliny, které potřebujeme, a že je to opravdu významný přírodní zdroj, bez kterého se neobejdeme, to si nějak spousta lidí neuvědomuje. 

Na Zemi se podle oficiálních údajů ztratí 30 fotbalových hřišť úrodné půdy každou minutu. Jak je to u nás v České republice?

V současné době je to okolo 24 hektarů orné půdy každý den. Velikost fotbalových hřišť bývá zhruba 1 hektar. Výsledné číslo se tedy snadno dopočítáme. Část z této plochy je sice zatravňována, tedy zůstává v rámci zemědělského půdního fondu, ale daleko větší část z něj odchází, a je buď zastavěna, přeměněna na golfová hřiště nebo jinak užívána, zkrátka tu možnost využití jako zemědělská půda ztrácí.

Je na vině výstavba takzvaných satelitních městeček?

Jednak satelitní městečka, ale ještě horší jsou nákupní a logistická centra, která rostou podél dálnic a spolu s parkovišti zabírají obrovské plochy. Ale nejde jen o to, že ta půda ubývá. Má to i další důsledky – plocha, kde dříve byla půda, přijímala vodu ze srážek, zadržovala ji a postupně uvolňovala. Nyní je táž plocha zabetonovaná a voda najednou někam rychle odteče. Důsledkem toho jsou třeba mnohem výraznější záplavy v posledních letech. Při posledních záplavách měl Botič v Praze jednu chvíli na vtoku do Vltavy stejně velký průtok, jako má normálně celá Vltava. To bylo dáno tím, že v jeho prameništích v oblasti Čestlic a Průhonic je dnes spousta takto zastavěných ploch a ta voda zákonitě naráz odteče jinam.

Povoláním pedolog

Čím se u vás na Katedře pedologie a ochrany půd zabýváte?

Mým oborem je půdní chemie. Provádíme rozbory a zjišťujeme míru chemického znečištění půd, zejména těžkými kovy a jinými rizikovými prvky. Dále se zabývám acidifikací v horských lesních půdách – téma okyselování horských lesů v důsledku kyselých dešťů dnes už sice není tolik aktuální, ale důsledky, které kyselé deště před dvaceti či více lety napáchaly, jsou dodnes patrné. Množství síry, které je v lesních horských půdách nahromaděno, tam pořád zůstává a ještě dlouho se bude projevovat.  

Kde je u nás půda nejvíc kontaminovaná?

Předně není pravda, že by u nás byly všechny půdy znečištěné a mrtvé, jak se to občas objevuje v různých populárních článcích. Skutečně znečištěných půd jsou u nás řádově jednotky procent. Ale jsou plochy, které jsou kontaminovány výrazněji. Příkladem mohou být oblasti okolo hutních provozů u Příbrami, a především v nivě řeky Litavky, kde došlo k vylití odpadních odkalovacích nádrží, v důsledku čehož zde nalezneme skutečně extrémní obsahy rizikových prvků. Pro srovnání, limity olova pro zemědělské půdy jsou 100 až 140 mg na kilogram a zde jsou běžně 4 – 5 tisíc mg na kilogram půdy. Dál bych mohl jmenovat lokálně zvýšený obsah arzénu v důsledku historické těžby v okolí Kutné Hory nebo chemické znečištění v nivách větších toků jako je například Labe. Ale jedna věc je zvýšený obsah nějaké látky, a druhá věc, jak jsou ty půdy schopné si s ním poradit. Některé půdy mohou obsahovat více rizikových prvků, ale jsou schopny tyto prvky nebo látky napoutat a de facto zneškodnit, takže se nevyplaví do podzemních vod, ani nevstupují do rostlin, a jsou víceméně neškodné. Zatímco jiné půdy mohou mít ten obsah nízký, ale protože jsou kyselé, řada prvků se v nich lépe rozpouští – i nižší obsah škodlivých látek může být tedy někdy daleko nebezpečnější.  

Máte hodně zájemců o studium?

Bohužel moc ne. V našem oboru Hodnocení a ochrana půdy máme každý rok dva až pět studentů. Ale co mám možnost hovořit s kolegy ze zahraničí, zjišťuji, že malý zájem o obor je skoro všude.

Čím si ten malý zájem vysvětlujete?

Ten obor se zdá být těžký. Půdu nelze pochopit bez poznání jejích důležitých vlastností. Jakmile studenti vidí předmět Půdní chemie nebo Půdní fyzika, tak je to odradí, přestože se nejedná o klasickou fyziku nebo klasickou chemii. Skoro uvažujeme, jestli to nepřejmenovat J Dále myslím, že uchazeči dost jasně nevidí možnosti uplatnění. Navzdory tomu, že většina absolventů našeho oboru se uplatnila ve výzkumných ústavech nebo v úředních pozicích na okresech či na ministerstvu, pozice pedologa nikomu nic moc neříká. Není to něco, u čeho byste si mohli na první pohled říct: Ano, půjdu to studovat, protože vím, co potom budu dělat.

O programu GLOBE

Kdy a jak jste se seznámil s programem GLOBE?

Bylo to asi v roce 2004 přes jednu studentku, která u mne dělala diplomovou práci a začala spolupracovat s TEREZOU. V té době se doplňovala Vědecká rada, tak mne tam navrhla a od té doby jsem tady.  

Čím vás program GLOBE oslovil?

Pokud vím, tak v učebních osnovách toho o půdě moc není. Možnost, že by se žáci o půdě něco dozvěděli, navíc pro ně přístupným způsobem, se mi líbila. V roce 2005 jsem se zúčastnil GLOBE Games, a když jsem viděl, co žáci základních škol dokážou prezentovat, ohromilo mne to. I když to byly místy jednoduché informace, bylo to něco, co je nadchlo, a co je třeba  bude držet dál a jednou se stanou třeba i našimi studenty:-)

Mohl byste GLOBE žákům a učitelům doporučit nějaký tip na to, co v pedologii zkoumat?

Největší problém, co se poškozování půd u nás týče, je vodní eroze. Je to jedna z věcí, která se sice nedá exaktně měřit, ale dá se pozorovat a je bohužel běžná. Když to spláchne půdu z pole na náves nebo silnici, je to dobře vidět. Jednou z možností je zapojit se do projektu Monitoring eroze, který organizuje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Zde je možné hlásit jednotlivé události i s fotografiemi, kdy a v jakém rozsahu k nim došlo. Samozřejmě lze následně hodnotit, proč k dané události došlo – třeba protože na poli rostla kukuřice a ne něco s většími ochrannými schopnostmi.

Porovnáním vzorků z různých podmínek nebo z různých porostů lze zjišťovat, jak je v které části pozemku půda propustná a jak je schopná zadržovat vodu. V manuálu GLOBE je dobře popsaná metoda infiltrace, což je měření v principu jednoduché a není náročné na vybavení – stačí dva hrnce, kterým se uřízne dno, do obou se vlije voda a v tom vnitřním hrnci se sleduje, jak rychle voda ubývá. Rychlost infiltrace říká, jak je daná půda propustná – když třeba přijde přívalový déšť, jestli je půda schopna jej pojmout nebo jestli to poteče po povrchu a povede třeba opět k té erozi.

Konzultovali jsme s vámi koupi pedologické sady na odebírání neporušených půdních vzorků do Kopeckého válečků. K čemu gloubáci mohou tuto sadu využít?

Neporušený půdní vzorek má tu výhodu, že udržuje půdu v přirozeném uspořádání, včetně pórů, vazeb a prostorového uspořádání částic, takže umožňuje stanovit řadu věcí. Když je vzorek správně odebrán, dá se stanovit vlhkost tím, že se zváží, vysuší a zváží znovu. To lze přepočítat na objemovou vlhkost, tj. kolik objemových procent vody je ve vzorku. To zase můžeme vztáhnout na plochu – kolik litrů vody na metr čtvereční je jakoby k dispozici rostlinám. Další vlastnosti, které se ze vzorku dají zjistit, jsou objemová hmotnost a pórovitost. Objemová hmotnost je hustota neporušeného vzorku a poskytuje nám údaj o tom, jak je půda zhutněná. Čím vyšší tato hmotnost je, tím víc částic je nahloučeno v daném prostoru a půda je zhutněnější. Je možné porovnávat zhutnění pod různými porosty nebo na pozemku a na souvrati. V jistém smyslu opakem je stanovení celkové pórovitosti, která nám zase říká, kolik je ve vzorku pórů – prostor, kudy může proudit voda nebo vzduch. Řadu těchto věcí si prakticky ukážeme na dubnovém semináři v Praze, kam tímto všechny GLOBE učitele žáky srdečně zvu.

Tento měsíc odstartovala mise SMAP organizovaná NASA, která je zaměřená na měření půdní vlhkosti z vesmíru. V čem spočívá význam půdní vlhkosti pro život na Zemi a proč se o ni vědci zajímají?

Když navštěvuji světové nebo evropské kongresy, které se zabývají půdou, zvláště v rozvojových zemích jako je Afrika, opakují se tam dvě hlavní témata – jedno je organická hmota a druhé je právě voda. Organická hmota jednak jako zdroj živin, a jednak jako součást půdy, která je schopna živiny a vodu zadržovat. A potom voda, bez které rostliny zkrátka neporostou. Půdní vlhkost je tedy skutečně jeden z limitujících faktorů, které určují, do jaké míry může být půda úrodná.

Lze říci obecně, že schopnost půdy zadržovat vodu na Zemi klesá?

Celosvětově si netroufnu říci, ale u nás bohužel klesá. Jednak v důsledku omezení ploch, kde se voda vůbec může zadržovat. A potom v důsledku zhutnění, kdy klesá celková pórovitost a půda není schopna vodu přijmout, protože nemá široké póry, kterými by voda mohla zasáknout. I když vodu přijme, vejde se jí do půdy méně, protože ta pórovitost je menší. Takže ty zvýšené záplavy, o nichž jsem hovořil, nejsou jen důsledek záboru půdy, ale i jejího zhutnění.

Program GLOBE letos oslaví 20 let od svého vzniku. Co byste mu popřál k narozeninám?

Dvacet let je více než plnoletost, přesto bych mu rád popřál, aby se dále rozvíjel a aby měl před sebou ještě několik dalších dvacetin. Také aby se do něj zapojovalo co nejvíce žáků a aby to mělo přínos jak pro ně, tak pro společnost – aby si z něj odnášeli to, co potom v životě budou uplatňovat.

Rozhovor připravil Jan Blažek

---