Rostliny to poznají

S Ing. Lenkou Hájkovou o významu fenologie a spolupráci s českými GLOBE školami.

Rostliny to poznají

Jak jste se dostala k programu GLOBE?

Prvotní impulz vzešel od Dany Votápkové ze vzdělávacího centra TEREZA, která mne zkontaktovala se Základní školou Vsetín Rokytnice. Požádali mne o přednášku o fenologii. Nakonec z toho byly čtyři přednášky pro různé věkové kategorie a musím říct, že jsem byla překvapená, jak relativně malé děti o to měly zájem. Určitě to bylo díky tomu, že je tato škola zapojená do programu GLOBE a děti už tušily, co to fenologie je a k čemu by mohla být užitečná.

To Vás přivedlo na myšlenku s programem GLOBE více spolupracovat?

Fenologie v českých zemích nemá zrovna na růžích ustláno a vzhledem k tomu, že hledáme cestu, jak zahustit naše pozorování a propojit je s meteorologií či s klimatologií, uvažovali jsme i o tom, jak oslovit veřejnost a jeden z našich nápadů byli právě žáci na základních a středních školách. Proto nás potěšilo, že tento program na školách už běží. 

Co vás na fenologii nejvíce přitahuje?

Můžete jezdit do přírody. Sledujete, jak se mění. Každý rok je trošku jiný. Zároveň ta pozorování dělají lidé, kteří jsou většinou hodně „pohodoví“, takže si s nimi i osobně rozumíte. Pak je to příležitost k mezinárodní spolupráci. Fenologie je dobrým nástrojem pro určení vlivů probíhající klimatické změny na živou přírodu. Ty rostlinky to zkrátka dají najevo tak, jak to skutečně je. Nejsou to žádné přístroje.

 

FASCINUJÍCÍ SVĚT FENOLOGIE

Je ve fenologii nějaký významný objev? Dá se z pozorování vysledovat nějaký obecný trend?

Všichni evropští i američtí fenologové se shodují na tom, že jarní fenofáze nastávají dřív a prodlužuje se vegetační období. Podzim se nám posouvá, a to tak, že u některých rostlin je šance i na dvojí sklizeň. Na druhou stranu roste nebezpečí jarních mrazíků. Jako tomu bylo vloni na jaře, kdy moravští vinaři docela zaplakali. Rostlinky jsou na jaře nastartovány dřív, a když pak najednou přijde advekce studeného vzduchu, tak to bohužel neustojí. Stačí jedna noc a je po sklizni.

Spolupracují fenologové se zemědělci?

Já jsem vystudovaný zemědělec, takže mne to hodně zajímá. Dříve jsme měli síť polních stanic a z nástupu určité fenologické fáze jsme předpovídali například výskyt škůdců nebo i jaký bude výnos (konkrétně u kukuřice). Také v souvislosti s tím, jak se posouvají vegetační pásma, jsou naše výsledky důležité proto, aby lesníci a i zemědělci věděli, co kde pěstovat. V tomto ohledu tedy dochází také k posunu.

Jak by vám v práci mohly pomoci školy v programu GLOBE?

Určitě bychom jejich pomoc využili, když začíná vegetace. Mimo jiné vydáváme i upozornění na nebezpečí požárů, kdy je důležité, jestli už je či není vegetace. Velkou pomoc by to přineslo pro alergiky. Pokud vím, máte ve svém pozorování druhy, které jsou alergologicky významné (buk, dub, lísku a další), a když bychom informaci o počátku jejich kvetení měli k dispozici, můžeme vytvořit plošnou mapu a informaci o tom, jestli už nějaký pyl je v ovzduší, předávat dál. Obdobně spolupracujeme i s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, kde prostřednictvím webových stránek www.fenofaze.cz získáváme fenologické informace od široké veřejnosti. 

Dá se tedy říci, že ta samá data, která získávají žáci v programu GLOBE, jsou cenná i pro vás?

Ano. Více bych se ale zaměřila na počátek kvetení. Když se děti podívají na daný strom a uvidí, že 10 procent květů na stromě už je rozkvetlých a uvolňuje se pyl, je to přesně ta informace, která nás zajímá, a kterou by nám děti mohly pozorovat. Tedy nezkoumat konkrétní květ nebo větev, ale strom jako celek a vyjádřit kvetení procentuálně. A možná, že by nás takto komplexně zajímalo i rašení listů a pak žloutnutí a opad listů, abychom si zahrnuli celé vegetační období.

 

FENOLOGŮV ROK

GLOBE letos odstartoval velkou Evropskou fenologickou kampaň. Co Vás na ní zaujalo?

Zaujaly mne konkrétní druhy, které se budou pozorovat a že je to popsáno poměrně jednoduše. Z tohoto pohledu je to určitě výborná příležitost. Ve světě se fenologická pozorování provádějí přes tzv. kalendář přírody, což bychom chtěli rozšířit na širokou veřejnost, jak to mají nastavené například v Americe, Rakousku, Německu nebo Holandsku.

Co je kalendář přírody?

Je to přesně popsaná metodika, co lze pozorovat. Lidé z různých koutů dané země mohou přes mobilní aplikace, webové stránky, e-mailem posílat nebo i zatelefonují, že tam u nich zrovna začala kvést líska. Nahlásí to do nějakého centra, kde tímto způsobem vytvářejí databázi. Když jsem se o tom bavila s rakouskými kolegy, tak říkali, že lidé jsou nejvíce nadšení pozorovatelé vždy na jaře. Jak je zima najednou pryč, probouzí se vegetace a začíná něco nového, mají těch pozorovatelů nejvíc. Podzim už je pak daleko slabší.

Co dělá fenolog v zimě?

V podstatě dohání resty, které nestihne přes sezónu, když jezdí do terénu. A píše články. Já si teď kupříkladu napočítávám sumy efektivních teplot. A mám pocit, že i tak je ta zima příliš krátká.

 

Ing. Lenka Hájková, Ph.D. 
Věnuje se klimatologii, agrometeorologii a v posledních letech zejména fenologii. V Českém hydrometeorologickém ústavu má na starosti celorepublikovou fenologickou síť. Zároveň spolupracuje s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, kde se účastní různých výzkumných projektů (např. projekt INTERKLIM). S programem GLOBE spolupracuje na tématech týkajících se fenologie. Od ledna 2017 je členkou Vědecké rady GLOBE.

Vloženo Od
Tags: Lidé


Sledujte novinky a odebírejte newsletter!

Pozvánky na semináře, rozhovory se zajímavými osobnostmi nebo čerstvé badatelské aktivity. Přihlaste se k odběru zpravodaje GLOBE a bádejte s námi!