Koulení, na které budeme vzpomínat.
Upozornění pro čtenáře: některé věci v článku jsou pravdivé.
Všichni účastníci GLOBE Games po čekání tří let konečně měli tu chvíli, kdy si připravovali vlajky škol a vhodné oblečení na koulení Zeměkoule. Všichni se těšili jako komáři na svou kořist a ven vyběhli rychlostí Tesly od Elona Muska. Bohužel museli čekat na ostatní, kteří ještě nepřišli, asi proto, že kouleli Zemi už hodněkrát a už to nebylo pro ně tak jedinečné. Nedočkavci naopak dokonce čekali celé hodiny, protože přišli na sraz několik hodin předem.
Zeměkoule se kutálela z kopce dolů, proto nechyběli hasiči, aby se neodkutálela do samotného pekla. Po terorizování města kutálením, které způsobilo zatarasení několika ulic (asi tak na půl minuty každou ulici) učitelé rozhodli, že je toho už dost. Tak se dokutálelo k pódiu, na kterém začala po několika pokynech hrát kapela z místní základní umělecké školy. Ale někomu nahoře se to asi nelíbilo, proto začalo pršet, byl to slejvák jako každý jiný, až na to, že pršelo stejně dlouho jako mají zpoždění České dráhy. Proto se většina začala schovávat před deštěm pod střechu k hudebníkům… ostatní začali tančit deštný tanec, stejný, jako indiáni, jenom gloubáci tak chtěli déšť zahnat - a to nám bylo platné, jako když řeknete žíznivému muži uprostřed pouště, ať se napije.
Po konci koncertu šli všichni zpátky do školy - účastníci s deštníky nebo pláštěnkami, ale pak se objevil kluk s pytlíkem na rohlíky z LIDLU na kapuci jako náhradou za pláštěnku, kromě toho měl samé promokavé věci. Někteří mu říkají hrdina, někdo spasitel, další řádka lidí mu říká vyvolený, ale většina lidí mu říká pitomec, který si zapomněl pláštěnku. Po tomhle všem všichni dali na pokoje sušit pláštěnky a deštníky, a byli rádi, že tahle aktivita na GLOBE Games nepřinesla žádné ztráty na zdraví nebo hluchu. Celkově to byla zábava.
autor: Dan, ten který si zapomněl pláštěnku (GG novinář)