Jára má důvod k radosti. Jeho školu vybrali do projektu Tajný život města. Chcete vědět, jak to spolu se žáky oslavili a jak se z nich stali biodiverzitologové?
Hurá, do projektu Tajný život města nás vybrali! Uspěli jsme v konkurenci 92 škol! Rozhodl jsem se, že bychom to mohli se žáky oslavit. Uděláme z toho událost, a pokud budou žáci cítit, že už to, že se můžeme projektu účastnit, je úspěch, bude je to motivovat k přípravě a tréninku.
Po „přípitku“ jsme se pustili hned do akce. Prozradil jsem žákům, že celý projekt Tajný život města se týká zkoumání takzvané biodiverzity. Vysvětlili jsme si, o co se jedná. Biodiverzita je rozmanitost živých organismů na zemi. A také rozmanitost prostředí, ve kterých tyto živé organismy žijí. Čím více co nejrůznějších druhů, tím větší je rozmanitost. Ukázali jsme si to na jednoduchém příkladu. Chtěl jsem, aby žáci pochopili co to ta rozmanitost je a aby se naučili klást otázky, třídit je a vyhodnocovat ty, které se nám hodí. Zdůraznil jsem, že nebude naším cílem na otázky odpovídat. Ale pouze trénovat jejich kladení a třídění.
Promítl jsem žákům vedle sebe fotografie, dvou různých zahrad, které jsem náhodně „vygooglil“
Nejprve jsme si popsali rozdíly, které mezi obrázky vidíme. Dali jsme zahradám výstižné názvy. Žáci si pojmenovali první zahradu jako „barevná džungle“, druhou zahradu jako „hladký sestřih“.
Požádal jsem je, aby se zamysleli nad otázkami, které je při porovnání obou zahrad napadají. Věděl jsem, že kritérium souvislosti s biodiverzitou bude pro žáky těžké hned zohlednit, proto jsem zapisoval všechny otázky bez hodnocení.
Poté jsem předložil žákům toto zadání. Představte si, že jsme vědci „biodiverzitologové“ neboli „rozmanitopisci“ – vždycky mě baví sám pro sebe tipovat, kolik žáků si tato „oficiální“ označení se vší vážností poznamená do sešitu. Uznávám, je to trošku poťouchlé… Vybereme a podtrháme ty otázky, které se nám s naší oblastí zájmu hodí ke zkoumání. Které se biodiverzity opravdu týkají. Otázky „Na které zahradě je více živočišných druhů?“ nebo „Je více motýlů na první nebo na druhé zahradě?“ jsou našimi jasnými favority. Otázky typu “Na které ze zahrad se dá snáze vytyčit fotbalové hřiště?“ nás určitě zajímat nebudou. Jsou i otázky na pomezí, které s tématem mohou souviset volně. Ne samy o sobě, ale v kombinaci s jinými otázkami ano. Například „Která ze zahrad je náročnější na údržbu?“ Vůbec mi nevadilo, pokud se naše názory na podtržení či nepodtržení některých otázek lišily. Papír i tabule snesou všechno, podtrhnout se dá i vlnovkou. Chtěl jsem, aby se žáci nad otázkami kriticky zamysleli a to se podařilo. Některé opravdu „rozmanitopisné“ otázky pak žáci ještě přidali. Víc jsem si nemohl přát. Tak zase příště ;)