Mistři pozitivní nákazy

Jak na ZŠ Dubňany funguje projekt Mistři kolegiální podpory a co badatelství přináší učitelům a dětem.

Mistři pozitivní nákazy

Badatelské duo ZŠ Dubňany Hana Olšáková a Marta Chludilová (vpravo) na GLOBE Games v Moravských Budějovicích

 

"Badatelství se snažíme učit na druhém stupni, a díky projektu Mistři kolegiální podpory teď i na prvním stupni. Ne v úplně každé třídě, kde učíme. Snažíme se ale, aby do každé třídy alespoň trošičku proniklo," říká paní učitelka Marta Chludilová ze ZŠ Dubňany. Spolu s kolegyní Hankou Olšákovou bádají v programu GLOBE od roku 2010. 

 

Jaké byly vaše začátky s badatelstvím?

Nikdy předtím jsem nic podobného nedělala. Abych nebyla sama, přemluvila jsem kolegyni Hanku a pustily jsme se do toho společně. Vstupní seminář a úkoly v rámci Témat roku nám pomohly se vše rychle naučit a předávat dětem. Začínalo to meteorologií, která mne lákala ze všeho nejvíc. Postupně nás to posouvalo přes jednotlivá Témata roku dál. Velmi ráda vzpomínám, jak jsme si hráli na vědce a na králíky. To jsem mohla dělat s jakýmikoliv dětmi. Byla to krásná doba.

Jak děti na badatelství reagují?

Reakce dětí mě někdy rozveselí, když říkají: „Paní učitelko, neučme se a pojďme ven.“ Ony si vlastně vůbec neuvědomují, že když jdou ven a bádají, tak se tím také učí. Může jít o obyčejné pozorování, poznávání bylin, rostlin a živočichů. Navíc to děti opravdu baví.

Od ledna 2017 je Vaše škola zapojená v projektu Mistři kolegiální podpory. Co to pro vás a pro školu znamená?

S Hankou Olšákovou se nám podařilo získat dvě kolegyně z prvního stupně a předáváme jim to, čím my jsme si samy prošly. Jednak v programu Badatelé.cz, jednak v programu GLOBE a Les ve škole, do něhož jsme také zapojení. Snažíme se jim pomáhat a chtěly bychom, aby stejně i ony pozitivně ovlivňovaly své kolegy a kolegyně. Máme společný cíl posoudit a zlepšit přírodovědnou gramotnost na naší škole. Uvidíme, jak to dopadne. 

Co byla v projektu největší výzva?

Že jsem se pustila do svého osobního plánu pedagogického rozvoje.

Jsi za to ráda?

Určitě. Nejdůležitější je uvědomit si, že se dá učit i jinak. Vždy se snažím dětem ukázat cestu. I pro mne je učitelství cesta. Učit pořád dokola jedno a totéž mě nikdy nebavilo. Snažím se někam posunout. To mne naplňuje a dělám to ráda, i když se třeba některé věci nedaří. Vím ale, že to má smysl.

Co pro Tebe znamenají GLOBE Games, na které každý rok se žáky jezdíš?

Pro mne hlavně to, že jsme tam všichni stejně naladěni. Vždy se na GLOBE Games naučím něco nového nebo načerpám novou inspiraci a myšlenky. A obdivuju TEREZU a školu, která akci pořádá, že dokážou každý rok něco tak úžasného naplánovat a uskutečnit.

Vloženo Od
Tags: Příběhy