Z lesní družiny
Jak bádat po škole (v družině nebo na kroužku) - sdílí učitel Petr Štván ze ZŠ Vitae.
Na naší škole se chodí do přírody pravidelně nejen v rámci vyučování, ale také v odpoledních hodinách s lesní družinou a také 1x týdně v kroužku lesní badatel. V lesní družině probíhá mnoho aktivit. Od různých manuálních, socializačních a pohybových her (například práce s nožem a klacky, stavění přístřešků z větví a přírodnin apod.) až po samotný vědomý pobyt v přírodě.
Náplní lesní družiny je vytvořit prostředí pro svobodný a bezpečný prostor k aktivnímu odpočinku v lese. Prožívání tady a teď a zprostředkování bezprostředního kontaktu s přírodou za každého počasí. V lesní družině se zkoumá všechno možné, co zrovna děti zaujme: žížaly, brouci a jiní hmyzáci, stopy zvířat, ptáci, lišejníky na stromech, listí, mechy, houby, větve, zvířecí kosti, kameny, bahno a jiné přírodniny, život ve vodě, vodní řasy, tekoucí voda, tající led, různé zvuky, světlo a stín, vítr nebo i pohybové síly a hledání těžiště.
"Děti se z družiny vracejí špinavé, ale spokojené."
S kolegy z družiny přirozeně sdílíme my jako učitelé zkušenosti, tipy a náměty na badatelské aktivity. Z pomůcek jsou oblíbené zejména síťky na vodní živočichy, lupy, průhledné kelímky pro dočasný odchyt. Někdy probíhají „lesní aktivity nahodile a spontánně se reaguje na aktuální motivaci dětí. Jindy jsou aktivity v lesní družině připravenější a strukturovanější.
Vedoucí lesní družiny a kroužku lesního badatele Petra Č. (alias Becky) popsala jednu z aktivit zaměřenou na kůrovce:
„Děti se zajímaly o to, proč se na jejich oblíbe
ném místě, kam pravidelně chodí, kácejí stromy. Nejprve se spolu bavily o důvodech, proč je toto téma zajímá, a o tom, proč je dobré se zajímat o změny v našem okolí. Děti pak vymýšlely možné příčiny toho, proč se stromy kácejí.
Jako jeden z důvodu děti uvedly možnost napadení stromů kůrovcem. Chtěly zjistit, zda naleznou kůrovce i na tomto místě v Milíčovském lese a jestli je to ten důvod, proč zde byly stromy po - káceny.
Svou domněnku chtěly děti dokázat tak, že v pořezaných kládách připravených na odvoz provedou výzkum, tj. prozkoumají kůru, zakreslí ji a pak nákresy porovnají s rostoucími stromy, zda mají podobné znaky (rozuměj dírky) jako ty napa - dené kůrovcem.
Postup byl jasný. Děti odlouply kůru a hledaly cestičky kůrovce, larvy i samotného kůrovce. Děti vše pečlivě zaznačily, zakreslily a sesbíraly vzorky na pozorování a na určení...
Přišly na to, že pokácené stromy jsou skrz naskrz prožrané hmyzem, o kterém předpokládají, že je kůrovec, ale tuto svou domněnku si musí ověřit s atlasem.
Pozorováním rostoucích jehličnanů děti při - šly na to, že všechny stromy na sobě mají dírky, a tak si myslí, že jsou také nemocné. Děti došly k závěru, že se jejich předpoklad s napadením stromů kůrovcem potvrdil.“
Mgr. Petr Štván, ZŠ Vitae