Poznáváme okolí školy a přitom se učíme. Zn. v družině

Přečtěte si příběh Věry Králíčkové, učitelky a mentorky GLOBE.

V GLOBE jsme už 23 let! Už před mnoha lety v rámci prvouky 3. třídy, kde se učí o obci, jsem s žáky začala vyrážet na dlouhé poznávací vycházky s úkoly. Vždy jsme navštívili bydliště dětí, okolo kterých jsme šli, a poznávali všechny důležité objekty obce. Procházeli břeh po celé délce potoka a bádali o něm. Paní družinářky přišly s podobným projektem ("Poznáváme vesnice, ve kterých žijeme a hrajeme si"). Ve dvou družinách mají promíchané děti všech ročníků a ze všech obcí, ze kterých k nám do školy chodí. Jejich projekt tedy zasáhl mnohem více žáků.

Projekt trval zhruba 2 měsíce a šlo se do zemědělského družstva, na obecní úřad, do knihovny, do obchodu, do kravína i na fotbalové hřiště. Děti s družinářkami navštívily i mateřskou školu, kam dříve mnoho z dětí chodilo, a také druhou budovu naší školy (vzdálenou 3 km), do které teprve chodit budou od 6. třídy.

Do okolních obcí se družina vypravuje autobusem. Děti vždy navštíví rodiny místních dětí. Ve Stašově je rodina, která hospodaří, další lidé zde chovají koně, to děti moc zajímá. Přínosná byla i exkurze do lomu stavebního kamene, kde někteří příbuzní dětí pracují a děti tam nikdy nebyly. V Rohozné byly děti s družinářkami ve zdravotním středisku a navštívily i bývalou p. učitelku (současnou babičku jednoho z žáků) a u rybníka si povídaly s rybáři a sledovaly jejich úlovky.

Za ta léta už projekt "Poznáváme vesnice, ve kterých žijeme a hrajeme si" proběhl několikrát, vždy tak jednou za 3 roky, když se děti v družině vymění.

Po projektu vždy děti výtvarně zpracovávají plány vesnic, každé dítě zakreslí svůj dům nebo vytvoří model a nalepí ho do plánu. Vše se vystaví na chodbě školy.

Naše družiny ale chodí ven mnohem častěji než jen na vycházky po vesnicích. Chodí zhruba 2x týdně podle počasí do lesa, i v zimě. Děti sbírají přírodniny, v lese si staví domečky. Na sněhu sáňkují a staví z něj bunkry. Na podzim mají Jablečný týden – žáci sbírají jablka, pečou v družině štrúdl, suší křížaly, připravují si jablečné toasty a přesnídávky, vytváří mošt přes plátno. Ze špatných jablek dělají výtvarné výrobky. Podobný je i Houbový týden – družina jde na houby, dělají výstavku hub, jedlé houby suší a vyrábí z nich houbové koření.

Většinu těchto činností se snaží družinářky s dětmi zpracovávat venku v okolí školy. Když jde družina do lesa, nechávají na dveřích školy vzkaz pro rodiče, kde se nacházejí, ale platí pravidlo, že od 13.30 do 14.45 děti z družiny neodchází.

Mám radost, že jsem naše paní družinářky inspirovala a že pokračují v tom, co mi přijde důležité – podle mě totiž bádání v okolí školy, pobyt v lese či obecně v přírodě a místně zakotvené učení vede děti ke vztahu k místu. Poznají spoustu lidí, profesí, dokážou se orientovat v obci i v plánu a hlavně budou mít přírodu a své okolí rády.

Zažila a sepsala Věra Králičková, ZŠ Pomezí, nyní již v důchodu

---