Začtěte se s námi do deníkových zápisů paní učitelky Sylvy Balcarové a jejích žáků ze ZŠ Štefcova, Hradec Králové.
Jak to může vypadat, když Vás jedno téma provází z různých úhlů pohledu celým rokem? Není to zdlouhavé? A k čemu je to vůbec užitečné? Sledujte spolu s námi průběh jednoho badatelského roku, jak jej zaznamenala paní učitelka Sylva Balcarová se svými žáky ve volitelném předmětu přírodovědná praktika.
Včera jsme zkoumali bezobratlé živočichy na zahradě. Žáci si kromě kladení otázek a tipování, jak to bude, užili hlavně výrobu pastí na bezobratlé. Dali je na trávník, pod keř. Počasí luxusní, děti nadšené :-). Nezapomněli ani na dnešní kontrolu pastí. A to sami od sebe. Vyrazili o velké přestávce, vyzbrojeni foťáky na mobilech i zápisníčky. Tohle na tom miluju. Děti nemusí, ale chtějí. Prostě je to baví. A hned hlásily, že úlovky po zaznamenání druhu a počtu jedinců vypustili na svobodu. Prostě super.
Dnes jsme si udělali badatelskou konferenci, kde děti sdílely výsledky svého bádání – dozvěděli jsme se, jak je to na naší zahradě s bezobratlými i obratlovci a co byliny a dřeviny. Nechybělo ani občerstvení. Rychlé sdílení se snažíme udělat v každé hodině, na konferenci si každá skupina připravuje jedno z témat. K tomu, které se jim nejvíc líbilo, si chystají krátké vystoupení. Žáci mají takhle mnohem větší zájem o učení. Své nadšení z bádání dokonce šíří mezi spolužáky, minulý týden k nám přestoupil jeden žáček z druhého volitelného předmětu.
Badatelé ze sedmičky jsou léčivým elixírem pro mou pedagogickou duši.
Zaujalo mě, jak každému jde něco jiného – některé holky mají krásné badatelské deníky, kluci jsou zase prima výzkumníci a šikovní na ruce. Každého se snažím za něco ocenit. A jaký je můj hlavní cíl ve volitelném předmětu přírodovědná praktika? Neodradit děti od zájmu o přírodní vědy a naopak naučit je mít přírodu rády. Tentokrát jsme zkoumali živly v zahradě neboli neživou přírodu. Žáci si uvědomili, že typ půdy, svažitost terénu, to, zda je zahrada zalitá sluncem nebo většinou ve stínu, kolik je tam vody, ovlivňuje, co nám na zahradě poroste a kdo zde může žít a hledat potravu. Je bezva sledovat jejich AHA momenty, vidět, jak jim to v hlavách šrotuje a vše se propojuje.
Ochutnávku badatelství se snažím aspoň trochu dělat i v normálních hodinách v ostatních třídách, které učím, někde se daří víc, někde méně. Vyplatilo se mi procvičovat s žáky spíš badatelské kroky než pro ně rovnou připravit badatelskou hodinu.
Dva hoši si připravili návody na výrobu závěsných krmítek, lojových koulí. Přišli s tím za mnou sami od sebe a všechno přichystali. Tak jsem si zase potvrdila, že naučit děti, aby měly rády přírodu a něco pro ni i udělaly je správná cesta. Jeden kluk mně přišel po hodině poděkovat, že si mohl zkusit otevřít kokosový ořech. Je pravda, že jsem při otvírání měla trochu strach o dětské prstíky, ale naštěstí jsou děti šikovné. Na zdraví ptáčkům jsme si připili kokosovou vodou, vyjedli kokos a ze skořápky vyrobili krmítko.
Ještě mě potěšilo, že jeden žáček se chce stát učitelem přírodopisu s odůvodněním, že by chtěl učit jako já.
Tak jsme si udělali analýzu a už začínáme plánovat změny na školní zahradě. Chceme zahradu vylepšit pro nás, zvířata i rostliny. Děti jsou prima.
Vytváříme model školní zahrady. Začali jsme model „osazovat“ dřevinami naší zahrady ať vidíme současný stav. Plánů máme hodně, ale potřebujeme to ještě probrat s vedením školy. Jsem zvědavá, jak žáci zvládnou komunikaci s dospělými. Každopádně ke každému stromu/keři na zahradě chystáme ekokartu. Bude sloužit i jako učební pomůcka pro učivo botaniky.
Mám z dětí velkou radost. Samy vymyslely soutěž ve výrobě budek, krmítek a hmyzích domečků pro všechny žáky naší školy. Udělaly plakáty, které vylepily po celé škole, připravily si hlášení do rozhlasu. Já jsem jim pomohla jen s příspěvkem do školního časopisu a na web školy. A co je nejlepší, výrobky už se začínají scházet! Už máme první vyrobený sýkorník, dnes přinesly děti úžasné hmyzí domečky, které vyráběly dvě ségry s kamarádkou a prarodiči. Máme i další budku, na výrobě spolupracoval jeden tatínek. Mám velkou radost, že se nám podařilo do výroby zapojit různé generace.
Díky, že jste k nám poslali odborníka. Člen vědecké rady programu GLOBE, permakulturní zahradník Michal Plundra nám udělil cenné rady. Pustíme se do malých změn, své místo v zahradě najdou vyrobené budky, hmyzí domečky, škvorovník, krmítko. Vysadíme pylové rostlinky, šalvěj, levanduli. Chystáme se i na motýlí keř, šeřík a možná dřín. Na konci roku plánujeme zahradní slavnost s vyhlášením vítězů soutěže ve výrobě budek, hmyzích domečků a krmítek.
Zatím se nám podařilo zasadit na školní zahradu několik keřů, 3 šeříky a 1 komuli. Připravili jsme si i záhon pro pylové rostlinky.
Do soutěže se zapojilo 50 dětí 1. i 2. stupně naší školy. Podařilo se vyrobit 18 budek, 6 krmítek a 12 hmyzích domečků. Mnohým dětem ve výrobě pomáhali rodiče, prarodiče, sourozenci, kamarádi. Uspořádali jsme výstavu výrobků, na výstavu byli pozvaní všichni rodiče. Protože spousta rodičů spojila výstavu s třídní schůzkou, účast byla velká. Všechny dětské výrobce i organizátory jsme ocenili. Teď už zbývá jen výrobky umístit na školní či školkovou zahradu. Přejeme krásné léto!
A k čemu to všechno bylo? Žáci nejen probrali učivo bylin, dřevin, bezobratlých a obratlovců zajímavou aktivizační formou, která je bavila, ale když se jich i teď po čase na něco zeptám, snadno si znalosti vybaví. Zážitek je opravdu nejlepší učitel, navíc se naučili i spoustu praktických dovedností a reálně si uvědomili, že i oni mohou pomoci přírodě.
Chcete vědět, jak téma roku Zahradní bomba probíhalo krok za krokem, abyste ho zvládli se svými žáky i vy? Celou metodiku i se zkušenostmi učitelů najdete v příručce Zahradní bomba. A pro ty, co raději poslouchají je tu záznam z webináře Zahradní bomba.