Když žáci pracují s chutí, je to bardzo fajne!

Rozhovor s Mariánem Divišem o výhodách badatelství, přípravách GLOBE Games a o tom, proč občas nosí do školy sekyrku.

Když žáci pracují s chutí, je to bardzo fajne!

Chtěl jsi být vždy povoláním učitel?

Jestli máš na mysli, že jsem si jako malý kluk přál pod stromeček místo autíčka tabuli s křídou, tak to ne. Na gymnáziu mě bavily přírodní vědy, a tak jsem podlehl pedagogické fakultě, kde se studovaly dva obory najednou. A na vysoké škole mě, díky praxím, učení chytlo.

V programu GLOBE jsi se školou od roku 2003. Jak ses o něm dozvěděl a proč ses rozhodl vstoupit?

O GLOBU jsem věděl už od jeho založení, ale začal jsem s ním až v době, kdy jsem měl studenty, které by to bavilo. Připomínám, že učím na technické škole (Střední průmyslová škola Karviná, pozn.red.)! Začali jsme měřit hydrologii, pak meteorologii. Během těch let jsme vyzkoušeli téměř vše. Fenologii šeříku, pedologii, vegetační pokryv i satelitní zkoumání Země. Dnes jsme také zapojeni do měření aerosolů.

Co byl pro tebe za ty roky nejsilnější zážitek?

Opravdu nej je pro mě to, když žáci chtějí pracovat a opravdu pracují s chutí a radostí. Že jsem to zažil a zažívám, je bardzo fajne. Pokud chceš veselou historku z natáčení, pak jednu obyčejnou mám. Jak by ses cítil, kdyby ti tvůj učitel v hodině řekl: „Čirou náhodou mám dnes s sebou sekyrku.“ – Touto větou jsem překvapil žáky v zimním období, kdy náš výzkumný potůček zamrznul. A já měl sekyrku ve škole, abychom mohli rozbít led a odebrat vzorky.

Na čem s Gloubáky právě teď pracujete?

U nás je to jasné. Prokousáváme se aerosoly. Protože v nové GLOBE metodice Meteorologie jsou aerosoly nově napsané, tak máme dobrý základ. Snad se někam posuneme a konečně v rámci GLOBE založíme českou aerosolovou sekci.

Kromě jiného vytváříš vlastní badatelské lekce, ostatní učitelé dokonce mohou přijít do Tvé hodiny na náslech. Když se podíváš na to, jak jsi učil dříve a jak učíš teď, v čem Tě bádání v GLOBE posunulo?

Badatelsky orientované vyučování skýtá další možný postup, jak vést hodiny jinak, zábavně, v nestresovém prostředí a přitom se něco naučit. Opravdu rád využívám tuto možnost.

Jaké to je, když Ti do hodiny přijde deset jiných učitelů? 

Raději deset učitelů – kolegů, než jeden inspektor.

S manželkou Janou organizuješ příští rok GLOBE Games. Vzpomínáš si na své první GLOBE Games?

Mám za sebou pouze troje GLOBE Games, ale hned cesta na první byla nezapomenutelná. Vzdálenost Karviná – Litvínov není zanedbatelná. Několikrát se přestupuje. A nám, dvěma učitelům a deseti žákům, hned po první setině cesty ujel přímý vlak do Prahy. Nezapomenutelné.

Co bys poradil kolegům, kteří na GLOBE Games nikdy nebyli, proč by tam měli přijet?

Přijeďte na GLOBE Games. Uvidíte GLOBE Games. Už neopustíte GLOBE Games.

A proč by měli přijet právě k Vám do Karviné?

Bo žadne jine GLOBE Games ten rok nebudou! :-) A pokud se podaří náš záměr, tak mnozí uvidí, co ještě neviděli.

GLOBE letos oslavil 20 let od svého vzniku. Když si představíš GLOBE za dalších dvacet let, co vidíš?

Nepatřím mezi vizionáře. Ale jednu vizi, která je i tajným přáním, mám. Líbilo by se mi, kdyby se sponzoři předháněli o sponzorování GLOBE škol a GLOBE Games. S tímto přáním asi nejsem sám.

Chtěl bys říct něco na závěr?

Přeji všem aktivním učitelům zasloužený odpočinek během vánočních svátků a mnoho nápadů do nového roku 2016. Na shledanou v červnu tam v Karvinééé...

Připravil Jan Blažek

Vloženo Od
Tags: Příběhy